EC Blog Archive for December, 2010

Pár dní před Vánoci přijel do Evropského centra Lama Ole věnovat se tzv. „projektovým dnům“. V tuto dubu je Lama a jeho tým soustředěn výhradně na sepisování knih, článků, na korespondenci se svými studenty… prostě vykonávají  veškerou papírovou práci, kterou není možné  během cest po světě zvládnout. To nejlepší, co můžeme dělat my,  je respektovat období klidu a vytvářet týmu ideální podmínky pro práci.

Krom tohoto vytvořil Lama Ole i audio nahrávku  některých vybraných meditací (Gurujóga na 16. Karmapu a meditace na 8. Karmapu); v centrech budou tyto vedené meditace brzo k dispozici v německém a anglickém jazyce.

23. prosince, těsně před svým odjezdem do Kodaně, natočil Lama Ole pro své studenty v Severní a Jižní Americe krátký film o kurzu chystaném na r. 2012. Potom se společně s námi navečeřel a my měli jedinečnou možnost být ti první, kdož slyšeli připravenou verzi Lamova Novoročního dopisu. Lama dopis přečte těsně před půlnocí na silvestrovském kurzu v Praze a pak bude rozeslán do všech center světa.

Starat se o pracovní zázemí Lamy Oleho bylo milou službou osazenstva EC a samozřejmě, že se všichni těší na Lamův příští projektový retreat.

Zasněžené Allgäu dokázalo vytvořit ideální podmínky pro 24 hodinovou meditaci na formu Milujících Očí (tib. Chenrezig, skt. Avalokiteshvara), vyzáření veškeré lásky a soucitu všech Buddhů. Venku je 1,5 metru sněhu, teplota lehce pod -10°C a nám dobře medituje v útulné gompě vily. Meditaci zakončil v sobotu večer inspirativní cestující učitel Pit Weigelt přednáškou o lásce a soucitu a poté jsme společně poseděli v milé atmosféře Bau Kafé.

Rozhodně pro všechny děti bylo zlatým hřebem nedělního odpoledne ozdobení vánočního stromku, který je umístěn v hale, aby přivítal Lamu Oleho. Již zítra přijede Lama do EC na několikadenní pracovní retreat.

Na závěr milá zpráva: konečně můžeme do naší velké mezinárodní rodiny přivítat další tři kamarády z Prahy: maličkého Nicka a jeho rodiče Nasťu a Martina Holečkovic.

Páteční večer

Kvůli obrovskému množství sněhu na rakouských silnicích dorazili účastníci víkendu o mnoho později, než původně plánovali. Proto Maďaři „převzali moc“ nad EC až během večera a zatímco kuchaři připravovali večeři, všichni byli přivítání typickou maďarskou pálenkou. Po večerní meditaci probíhala přednáška Didiho a Zsuzsi Rowek o počátcích buddhismu v Maďarsku. Didi and Zsuzsi byli právě ti, kteří se jako první stali cestujícími učiteli a začali před několika lety ve své zemi učit.

Sobota

V 7.30h nás vzbudila živá saxofonová muzika, pak následovala meditace a snídaně maďarského stylu. Abychom plně využili celý den, hned jsme začali s programem: Byli jsme rozdělení do 9 národnostně zmixovaných skupin rozmístěných po celém domě a s neutuchající energií a silou se snažili plnit úkoly typu: postavit sochu Buddhy ze sněhu ale nemluvit! u toho, lukostřílet, vyznat se v podivné habaďůře s létajícími vajíčky anebo přijít na to, jestlipak Maďaři někdy vytvořili nějaký vynález a když ano, tak co to bylo…

Po další slušné náloži teorie a videa vyprávějící o vzniku buddhismu v Maďarsku, jsme se přesunuli do Bau Kafé, kde jsme si užili neuvěřitelně kulturní večer: byli jsme svědky mixu folkových písní a tanců od profesionálních i amatérských buddhistických kamarádů.

Neděle

Opět nás vzbudila muzika pohybující se postupně z ložnice do ložnice. Tentokrát to byla trochu větší kapela: živá zpěvačka doprovázená směsicí zvuků vycházejících ze saxofonu, pradávného maďarského bubnu a violy. Posnídali jsme a pak pokračovali s hloubkovým poznáváním maďarské buddhistické minulosti. Následovaly otázky a odpovědi  6 cestujících učitelů, které nenechávaly vážné ani jednu tvář z celého publika. K obědu jsme si vychutnali typický maďarský gulášek a jako zákusek slupli tvarohové koule. Ještě rychlý úklid domu, na cestu si nabalit výslužku (klobásky a sladkosti, takže maďarské köszönöm) a vyrážíme zpět do svých domovů.

Akce se zůčastnilo 85 Maďarů, několik přátel z Vídně, Transylvánie, Užgorodu a Řecka. Všichni dohromady zkonzumovali 20 kg klobás a pár kilogramů smrtící chilli pasty Erős Pista.

Napsáno Majkem (Budapešť)