EC Blog Archive for the ‘EC Event’ Category

Španělsko-Ukrajinský víkend v EC začal  španělským slunečným počasím a skončil typickou ukrajinskou zamračenou oblohou…

Hodně přátel, ne jen z hostujících zemí, se v EC tento víkend setkalo, aby se s ostatními podělilo o své zkušenosti z Urkajiny a Španělska, aby se  vzájemně lépe poznalo a seznámilo i s EC samotným.

Jeden z nejmladších ukrajinských návštěvníků vítal hosty i residenty v tradičním ukrajinském vyšívaném oděvu a nabízel všem osvěžující pohoštění (uzené sušené ovoce a vodu) a maličkou čokládku s obrázekm ukrajinské krajiny. Později se přidala španělská sangha a zábava mohla začít…

Sobota začala národní ukrajinskou snídaní, následovala společná meditace. Ukrajinská sangha potom presentovala svůj projekt a důležité milníky buddhistické aktivity ve své zemi. A protože španělští přátelé řekli, že: „Španělsko zná každý. Prostě, my máme slunce, víno a Karma Guen. Ať začně Ukrajina.“ Tak začali přátelé z Ukrajiny ukazovat na mapě světa svou zemi.

Po obědě v rámci přednášky cestující učitelé z obou zemí sdíleli s ostatními svou moudrost ohledně buddhistického útočiště a také odpovídali na otázky.  Před společnou meditací vybalila španělská sangha buddhistické informace týkající se i jejich země a tak bylo vše kompletní.

Pozdě v noci, Baucafé se stalo klíčovým místem všeho dění: probíhaly zde tradiční ukrajinské a španělské tance, zpívaly se známé songy a uskutečnil se otázkový kvíz ohledně informací o obou zemích; také bylo něco malého na zub a spousta příjemné distkuse v přátelském prostředí.

V neděli dopoledne převzala vařečku v kuchyni španělská sangha a výsledek byl „mňam“. Později museli residenti na odjíždějící hosty už jen zavolat „Bye-bye“ a zamávat jim na rozloučenou.

Během víkendu jsme zjistili, že všichni máme hodně společného, dokonce víc než jsme si mysleli – tedy kromě klasických záležitostí jako je buddhovská podstata;) , fotbal, vepřové, víno a  „mañana“…

Vždycky je to veliká radost: pracovat spolu, meditovat a užívat si den i večer pohromdě!

— napsáno španělskou a ukrajinskou sanghou —

Tento víkend Caty Hartung a Tomek Lehnert věnovali svůj čas sdílení svých zkušeností z několika let na cestách po silnici nebo vzduchem, které uskutečnili s Lamou Ole.

Začátek rozjela přednáška o vztahu učitele a žáka vedená Tomkem, následovaly otázky a odpovědi, ke kterým se přidala i Caty. Dozvěděli jsme se, jak se přihodilo to, že se Caty a Tomek stali studenty Lamy Oleho, a jak se dostali k tomu, že s ním již několi let až do dnes cestují po světě.

Během sobotní přednášky jsme si vyslechli moudra týkající se vlastností jako je nebojácnost, nejvyšší radost a aktivní soucit a také jsme si vyslechli vzrušující příběhy o budouvání a zkoušení důvěry v Lamu Ole. Večer jsme přinutili Caty a Tomka odpovídat na další naše otázky a nechali se inspirovat výběrem fotografií z doby více než 20ti letého cestování s Lamou. V neděli ráno se s námi ještě podělili o vyprávění o výzvách a úkolech, kterým byla Caty nebo Tomek během cest s Lamou vystaveni a museli se s nimi nějak vypořádat.

Každé takové přednáškovo-otázkové sezení končilo meditací na 16. Karmapu a takovýto závěr seděl jako ulitý!

Díky kuchařskému týmu z Čech a všem ostatním přátelům, kteří se podílely na této radostné aktivitě, jakou je vaření oběda, nebo pomáhání s jinými činnostmi v rámci Evropského centra, byla atmosféra celého víkendu příjemně zrelaxovaná a navíc jsme měli dost času se více poznat. Caty a Tomek  nám dovolili být na chvíli součástí jejich života a velmi nás inspirovali tím, že nám ukázali, jak  se žák může identifikovat s kvalitami svého Lamy a díky tomu se může tvrdá práce stát opravdovou radostí a zábavou.

Tento týden byl ve znamění uklízení podkroví a archivování vzácných předmětů, které patří k domu. Přátelé z Maďarska, Rakouska, Venezuely, USA a Německa se zúčastnily přeorganizovávání podrovních prostor, které jsou relativně prostorné a nachází se hned nad bytem Lamy Ole.

Všechen nábytek, zarámované obrázky a další věci, které jsme okamžitě po zakoupení vily přesunuli na půdu,  byly více než čtyři roky uskladněny právě zde. Právě teď nastal čas na  reorganizaci prostoru tím způsobem, aby všechny tyto poklady byly ochráněny před možným deštěm, jelikož jižní část střechy není dostatečnou ochranou a bude muset být brzy rekonstruována.

Osmdesát. Přesně osmdestát kroků to je ze slepa do podkroví vily. Není to příliš symbolické číslo, ale docela působivé a to zrovna ve chvíli, kdy nesete velmi těžký nábytek, dřevěné lyže, loutkovou panenku nebo stylový, avšak bohužel rozbitý bycikl pro skřítky. A tím víc symbolické to čísl oje, čím častěji přenášíte věci ze spoda nahoru nebo naopak. Konečné číslo počtu cest bylo deset! Během tohoto víkendu byla zadní část Diamond Room obohacena dřevěnými skříňkami, které v sobě ukrývají armádní pokrývky. Lotus Room dostala šatník na oblečení pro naše hosty a další místnosti obdřžely tak překrásná stará zrcadla, že je téměř nemožné si takovou nádheru představit. Kdyby v okolí EC neplatil zákaz rozdělávání ohně, všechny tyto poklady by lehly popelem a my měli bychom fantastický prostor celé půdy pro Karmapu; přesně tak, jak vidíte na obrázku.

Invaze ze Schwarzenbergu se usídlila v EC v březnu od 9 do 11. První průzkumníci;-) se dostali do EC v pátek večer a hned potom uvařili dokonalou večeři. V sobotu odpoledne se číslo návštěvníků EC vyšplhalo až na 20 členů. A takto jsme tu spolu strávili dva báječné “Mandala” dny.

Nejprve všichni členové Schwarzenbergské sanghy „aktualizovali“ údaje o své současné situaci. Potom, individuálně a ve skupinách, pátrali a posléze i objevily klíčový okamžik svého prvního kontaktu s EC. Vše začalo přáním našeho Lamy, které se týkalo podpory EC – to byl základ naší první návštěvy centra. Následným krokem bylo setkání ohledně budoucího spojení s EC a komunikování s okolím, vzájemného inspirování se a dalších aktivit.  Rozděleni do skupin  jsme se rozhodovali, co konkrétně budeme chtít sdílet s rezidenty EC ohledně Schwarzenbergu, jakou část historie kamarádům předložíme a poskládali jsme dohromady časovou linii historických dat a osobních vzpomínek spojených s EC.

Spolu s EC týmem jsem strávili báječný večer naplněný výměnou informací a vyprávěním příběhů; jedním z nich byla story o první fundraisingové akci na podporu EC. Toto začalo ve Schwarzenbergu u skleničky vína a skončilo s 1000 německých marek, které dala každá osoba na stůl. Měli jsem potřebu poděkovat týmu EC za jejich důležitou práci a pozvali je na zítřek návštěvu spojenou s relaxací do našeho Schwarzenbergského retreatového centra. Večer pokračoval s bujarým hospodským kvízem, který vedla Cristina a Henkjan a skončil tancem a povídáním si do pozdních nočních hodin.

Nedělní ráno jsme věnovali prohlídce Schwarzenbergu a diskusi ohledně vizí týkajících se budoucnosti našeho centra. Udělali jsem spoustu přání pro úspěšnou meditaci, pokračování ve výměně zkušeností, v inspirování se  a dalším růstu. Své plány chceme presentovat Lamovi Ole během jeho příští návštěvy.

Závěr: “My máme kořeny, vy máte střechu” – toto je napsáno na jedné tašce nové střechy EC. Caty zdůraznila naši vzájemnou blízkost již před několika lety. Vlastně jsme kdysi byli jedna sangha a jedna velká rodina a to od samého začátku. Podporovali jsem EC nejen svými zkušenostmi a radostným úsilím před, během i po každém letním kurzu, ale také během našich krátkých návštěv, kdy jsme se stávali stále bližšími přáteli a pokračovali v posilování svých spojení a vzájemné inspiraci.

— napsáno Ulrike Limper & Andrea Maichele ze Schwarzenbergu

Čtyři týdny meditačního retreatu s Lamou Ole se nachýlily ke konci a následující středu se Lama odebere na svou túr směr Hongkong, Austrálie a Nový Zéland. Myslíme si, že naše dojmy z posledních únorových týdnů nepotřebují žádný další komentář :)

Jeden únorový večer v průběhu knižního retratu se Lama Ole s Caty setkali s týmy, které pracují pro mnichovské buddhstické centrum + s alšími menšími meditačními skupinami, které jsou poblíž Mnichova: Dachau, jiho-východ Mnichova a Murnau.

Byl to Caty nápad – sejít se v Diamantové místnosti EC za  účelem poznání všech chytrýc h a mnohdy i nových tváří lidí, kteří jsou právě aktivní v mnichovské sanze. Spousta týmů s čerstvými a namotivovanými členy poskytla report o jejich hlavních aktivitách a úkolech, například centrovní program, dhrama shop, knihovna, překlady, úklid a údržba centra, finance nebo další ze stovky dobrovolných aktivit.

Každý dostal šanci zeptat se na otázky spojené s fungováním představovaných týmů. Navíc, Lama Ole a Caty mohli poznat ty, jež vedou meditace a dávají vyvětlením k praxím a také 13 cestujících učitelů, žijících v Mnichově, které Lama Ole požádal o šíření buddhistických učení. Tento mix zkušených buddhistů v kombinaci s novými členy, kteří byli součástí všech týmů, také poukazuje na zralé a užitečné fungování centra.

Nakonec mnichovská sangha s velkou radostí předložila Lamovi Ole šek na podporu projektu moreEC, na který získala finance z centrovních aktivit. Následně dal Lama Ole všem přítomným blessing. Byl to velice inspirativní večer.

napsáno mnichovskou sanghou

Stúpy jsou buddhistický památník symbolizující osvícení mysli stejně jako život Buddhy. Staré historické stúpy mohou být nalezeny na mnoha místech v Tibetu; nově byly stúpy stavěny na Západ od Tibetu, např. ve Španělsku, v Řecku, v Německu, v Rakousku a také v Rusku.

Každá stúpa obsahuje relikvie a srdce stúpy – strom života, který je obklopen mantrami. Tato centrální osa zde reprezentuje různé aspekty moudrosti Buddhy. S každičkým prvkem stúpy se objevují jasné požadavky týkající se toho, který strom je vhodný jak ostrom života.  Podle tradičních instrukcí Lama Ole během svého knižního retreatu vybral v lese EC strom života, který bude součástí další stúpy plánované pro Evropu na následující léto.

Po této stromové akci stále zbylo dost času na oslavu téhle speciální příležitosti a k tomu nám příjemné vnější podmníky poskytovaly zasněžené vrcholky hor v okolí Evropského centra.

Teď vás čeká vhled do toho, co se děje na knižním rektratu v druhém patře EC vily:

Lama Ole, Caty a Maike Weigelt pracují celý únor s výjimkou dvou víkendových kurzů (Praha a Heidelberg) celé dny na nové knize týkající se hlavních meditačních praxí západního stylu Buddhismu Diamantové cesty: Základní praxe zvaná v tibětštinfě ngöndro a meditace na osmého Karmapu. Dohromady jsou zkušený spisovatelský tým: Maike přepisuje poznámky a dodatky, které Lama Ole  vpisuje do základních textů vysvětlujících meditačíní praxe, které napsal před lety a Caty výsledné texty upravuje. Tento způsob práce umožňuje psát  několik kapitol zároveň. Výsledkem bude moderní elaborát všech našich meditací, který bude lépe sedět laickým praktikujícím  západního světa.

Čas od času si Lama Ole udělá pauzu od psaní a věnuje se jiným činnostem, jako je vedení ranní meditace, pomoc s venkovními pracemi nebo večerní odpovídání na otázky svých žáků.

Často se nás kamarádi ptají, jaký je rozdíl mezi knižním retreatem a projektovými dny. Je to tedy tak: během projektových dnů má Lama Ole daleko více odlišných aktivit: píše články, telefonuje, dává interview, potkává se s týmy z celého světa, kteří pracují na různých projektech atd. Během psaní knih  požaduje více  klidu pro svou práci a možnost být zaměřen pouze jedním směrem. Tato nerušená pracovní atmosféra kolem Lamy vydrží několik dnů až týdnů. Jiná práce zabírá pak Lamovy pozdní noční hodiny.

Zde je krátké mrknutí se na aktivity, které se dějí právě v EC: napůl hotová kniha od Lamy Oleho, hodně vzpomínek na uplynulá buddhistická léta, trocha manuální práce, výborné jídlo, nekončící výměna zkušeností, získávání dobrých dojmů, meditace a celkově spousta pohody.

Abychom dostali maximum ze dnů, kdy EC navštíví noví kamarádi, probíhají zde meditace vedené cestujícími učiteli. V Lamově energetickém poli probíhají tyto meditace čtyřikrát denně. Díky tomu procesu je Lama Ole minimálně vyrušován ze své práce psaní knihy a společně s Caty se může plně soustředit na svou práci. Kniha bude o různých meditačních praxích Buddhismu Diamantové Cesty. Před započetím psaní nám však Lama Ole dal přednášku ohledně meditace na 16 Karmapu a následně spontánně vedl ranní meditaci. Test proběhl dobře a obsah přednášky může tedy být součástí právě psané knihy;)

Mezi meditačními sezeními a prostorem pro jídlo se všichni návštěvníci EC  snažili pomáhat: s úklidem domu, s prací venku nebo s obnovovacími pracemi ve vile . Byl však také čas na vychutnání si krás okolní zimy.

Večer byl čas na klábosení s přáteli celého světa, na učení o dharmě a s ní spojené otázky. Guido a Florinda z Rakouska mluvili o Lásce a Partnerství z buddhistického úhlu pohledu. Následující noc se Lama Ole rozhodl opustit svou spisovnu a na pár hodin se k nám připojil a spolu se svými dlouholetými přáteli Pedrem a Dorrit vyprávěl, jak se 17 Karmapa Thaye Dorje jako malé dítě dostal k nám na západ. Bylo toho tolik, co se dalo vyprávět, že Pedro, který si začal vybavovat všechny ty vzpomínky, spontánně přednášel i následující odpoledne.

Meditační retreat bude pokračovat i během dalších dnů, kdy bude Lama Ole psát svou knihu.

Takzvaný stav ohrožení nastal v posledních 36 hodinách v EC, právě když probíhal knižní retreat: Po celém území Allgäu se proháněla sněhová vichřice a přinesla s sebou více než metr čerstvého sněhu.

Kromě čtyř meditačnich sezení denně a intenzivní práce na knize, přátelé, kteří se sem sjeli z celého světa, neúnavně lopatou odhazovali hromady sněhu a to od časného rána až do noci. Obzvláště radostná byla tahle vyčerpávající práce, když náš drahý Lama Ole několikrát přerušil psaní své knihy a radostně a neohroženě se na sněhovém pluhu brodil závějemi.

Díky práci těžké techniky sněhového pluhu byla brzy příjezdová cesta víceméně volná a po jejích stranách se kupily hromady sněhu. Kamarádi tak mohli přijíždět nebo odjíždět bez větších problémů a nikdo neuvízl v závějích. Nikdo z nás nepřikládal důležitost sněhu, který mu bouře vmetala do obličeje, který pokrýval veškeré naše oblečení bílou barvou a nechával zmizet sousedy s lopotící se s lopatami. Nálada všech byla výborná  a pro mnohé z nás to byl víkend plný unikátních zkušeností. Jako pěkný závěr dne byla večerní  meditace vedená Lamou Ole a následné společné sledování vzrušujícího filmu až do pozdní noci.

– napsáno Pitem Weigeltem